Naděje

Zdravím,
poslední dobou pořád skládám básně, tak jsem se rozhodla jednu z nich přidat. Třeba někdy přidám i nějaké další.

Noc je ještě mladá,
pojď a uctívej ji.
Stejně jak květina uvadá,
nečlověk ztrácí naději.

U okna sedí,
dívající se na světla v dáli.
Modří už vědí,
že v něm nostalgii vzbudily.

Nadechne se pořádně,
do reality se vrátí.
Vzpomínky zněly úžasně,
teď se zase trápí.

Proto tady sedí,
poslouchá kapky dešťové,
tahle noc patří,
mezi noci seriálové.

Třeba v dalším díle,
nečlověk začne věřit zase,
že jednoho dne náhle,
onen noční tvor uzdraví se.